Národní pohár žáků 2017 – 1. kolo

První červnovou sobotu se konalo 1. kolo Národního poháru žáků v Trutnově. Jeli jsme si pro cenné zkušenosti…

Věděli jsme, že to nebude lehké a kdyby se zadařilo bodovaného místa, nebo dokonce medaile, bude to veliký úspěch. Senzace se nekonala, ukázalo se, že očekávání vysoké konkurence bylo na místě a my jsme byli srovnáni se špičkou v České republice.

(Ubytování super, všichni vyspinkaní do růžova)

Turnaje se v barvách Hakuby zúčastnilo celkem 7 závodníků (Dan, David, Filip, Honza, Klára, Nela a Sebastian) a doprovod (Jakub Debrecenyi – trenér a pan Řeha – řidič, kterému děkujeme za službu) 🙂 … Níže výčet, kdo se kam v jaké disciplíně dostal:

Kata:
Dan – 2. kolo
David – 1. kolo
Filip – 2. kolo
Honza – 1. kolo
Klára – 1. kolo
Nela – 2. kolo

Sebastian – 1. kolo

Kumite:
Dan – 7. místo (2 zápasy)
Honza – 7. místo (2 zápasy)
Klára – 1. kolo

Sebastian – 1. kolo

(Naše sestavička na hale)

Teď k samotným výkonům, slovy trenéra:

„Musím říct, že se mi výkony v prvních kolech v kata velmi líbily u Dana a Filipa. Dan vypálil Bassai-Dai, kterou jsem ještě u něj neviděl! Kata s velkým nasazením, projevem, prostě to byl boj, až na technické mouchy, které jsme si řekli, moooc fajn pohled. Druhé kolo jsem nezaznamenal, ale vychytat technické mouchy a ten projev a nasazení do technicky uhlazené kata si najde nejednoho rozhodčího… Filip také Bassai-Dai, sice trošku tužší, ale kata v prvním kole je často lehce rozpačitější, než se člověk dostane do varu a srovná se. Poté druhé kolo, kdy Filip ne úplně jel podle toho, co jsme se domluvili – je jasné, že když se nerozbouchám a nejdu plně připraven na tatami, tak ta kata nebude úplně vončo, takže utahaná Jion a zasloužená prohra, škoda. Myslím, že se projevila závodnická nezkušenost (na kvalitní soutěži). Velký turnaj a dobří soupeři již potřebují opravdu 100% koncentraci a přípravu v průběhu soutěže. Nekecat, nerozptylovat se, být soustředěný jen na svůj výkon a na sebe – to je třeba se naučit.“

Výkony ostatních v kata pak trenér okomentoval takto:

„Nela mě mile překvapuje. V Jeseníku body, na NP 2. kolo, zlepšená Heian Nidan – super. Na cvičení se sice projevuje, že je třeba se vyzávodit (nervozita na tatami, pohledy do země, nebo mimo), ale i tak sympatické cvičení. Ještě trošku více koncentrovanosti na tréninzích, více startů na soutěžích a věřím, že bude posun vpřed.“

„David – je na tom podobně, jako Dan… Dokáže to, jak říká jedna Youtuberská hvězda, urvat až za roh a bojovat, prát tam jednu pecku za druhou, jenže ta technika… Lepší postoje, protažené techniky, hikite a lepší výraz, projev, bez jazyka. Tyto věci, aby se zlepšily, je třeba trénovat chvilku, ale velmi často, jen trénink Vás v tomto nezachrání. Zapisovat do mozku opravy, doma, o přestávce, u telky, venku, 5 minut, ale každý den – toto je nejlepší cesta, jak ty chybky umazávat.“

„Honza a jeho výkon… Srovnal bych to s Filipem – od nástupu kategorie (kde bylo 63 lidí) a Honza jde někde na konci, nelze sedět 15 minut a nic nedělat a čekat – bouchat rozcvičovat, držet se ve varu, připravovat. Měli jste možnost na Krajském přeboru sledovat mě, jak se připravuji – prostě jdeš do prvního kola, stříká z tebe pot a jdeš naprosto ready do první kata – to je přesně ono a to nám velmi často chybí – POUČENÍ JE TEDY PRO PŘÍŠTĚ JASNÉ! Tím si vysvětluji i to, že jednou jde Honza bomba závod a cvičí dobře (zpravidla, když jsou méně obsazené kategorie a je tedy ve varu a cvičí často) a pak přijde turnaj, kde je to slabší…“

(I sranda byla… Třeba místní, ti měli asi kulturní program hooodně vyčerpávající) 😀

„Klára se v poslední době hodně zlepšila v nasazení, rychlosti, ale stejně jako kluci… Prostě, pokud si říkáme měsíce stejné chyby a ty chyby nejdou pryč, tak je to pouze a jen na Vaše triko. Já řeknu co a vy musíte dělat, měnit… Cvičit pořád stejně a mít pořád zadní nohu do Zimbabwe, ohnuté hikite, slabé kiai a projev – prostě to do Vás nikdo nenalije – my trenéři dáváme návod, ukazujeme cestu, ale ta práce a postup, to už je na každém z Vás. Ale Bassai-Dai zajetá, vyzkoušená, posouváme se v rámci tréninku. Dalším stupínkem je posouvat se „soukromě“ a sám si věci makat, třeba jen trošku. Myslím si ale, že na to postupně přicházíme a už teď velká část doma začíná na sobě pracovat.“

„Sebastian si vybral smůlu, prostě v prvním kole zásek v kata a prohra. To se stává i těm nejlepším, jako je třeba Antonio Diaz z Venezuely (Mistr světa), který na obrovském turnaji také spletl kata. Stává se to, ale poučme se – když vím, že jsem popleta, pracuju na tom, procvičím si tu kata po paměti, než jdu na to, soustřeďuji se a nepovídám si, všechno jsou to spojené nádoby. Není špatné dělat chyby, naopak, ty nás posouvají dále… Blbé je se z těch chyb nepoučit a opakovat je.“

Ke kumite se trenér vyjádřil už jen krátce:

„Kumite byla pro nás ještě větší nálož, než kata… Zatím pilujeme základy a jednoduchost a na Národním poháru byli proti nám už opravdoví zápasníci. I pro mě jako pro trenéra to byla cenná zkušenost, neboť jsem získal lepší představu, jak na tom jsme my, jak soupeři a kam to máme směřovat.“

(Dlouhá cesta + těžké závody = všichni kantáre)

Závěrem: „Jsem rád, že nás bylo tolik… Bylo by super to podržet a od teď pravidelně jezdit na vyšší turnaje, abychom byli nepřetržitě v kontaktu s těmi lepšími… To zaručí kontualní motivaci a budeme mít neustále na paměti, že je třeba nepolevit v umazávání chybek.“