Můžu říct co vidím. Vidím klub, který asi před třemi lety založil Jakub Debrecenyi. Vidím děti, které když začínaly s karate, tak neuměly kotoul, a vidím ty samé děti dnes, jak přemýšlejí nad pohybem těla. Vidím tvrdý trénink, poslušnost, pokoru, nadšení, radost, ale taky bolest a zklamání. Hlavně vidím cestu. Myslím, že můžu říct něco za celou mou rodinu. Kubo, děkujeme.